Léto v Česku umí být zákeřné. Ještě dopoledne si člověk v klidu popíjí kávu na balkoně, a odpoledne teploměr ukazuje pětatřicet stupňů, hlava třeští a najednou je jasné, že tělo přestává stíhat. Přehřátí organismu nepřichází s velkým varováním a nezasáhne jen seniory nebo malé děti – překvapivě rychle si poradí i se zdravým dospělým, který to prostě přehnal na zahradě nebo v rozpáleném autě. Dobrá zpráva je, že úpalu i úžehu se dá snadno předejít a že první pomoc zvládne každý. Stačí vědět, na co si dát pozor.
Přehřátí, úpal, úžeh – v čem se liší a proč na tom záleží
Tyhle tři pojmy se běžně pletou a v praxi na jejich rozlišování při akutní pomoci až tak nezáleží – postup je totiž skoro stejný. Přesto je dobré vědět, o co jde, protože prevence se u každého trochu liší. Zastřešující pojem je přehřátí organismu (odborně hypertermie): stav, kdy tělo nedokáže odvést nadbytečné teplo a jeho vnitřní teplota začne stoupat nad hranici, se kterou si termoregulace poradí. Za normálních okolností se ochlazujeme hlavně pocením, jenže v horku a vysoké vlhkosti tenhle mechanismus selhává.
Úžeh: když slunce udeří na hlavu
Úžeh vzniká z nadměrného působení přímého slunečního záření na nechráněnou hlavu a krk. Slunce prohřeje hlavu a mozek, může podráždit mozkové obaly a v krajních případech vést až k jejich otoku. Typicky ho poznáte podle silné bolesti hlavy, zarudlého obličeje, malátnosti a nevolnosti. Často ho doprovází spálená kůže. Nebezpečná je hlavně kombinace ostrého slunce a dusného, bezvětrného počasí – a stačí k němu i pár hodin na zahradě nebo u vody bez pokrývky hlavy.
Úpal: když se přehřeje celé tělo
Úpal je celkové přehřátí organismu z okolního horka a nemusí u něj hrát roli přímé slunce vůbec. Vzniká pobytem v horkém a špatně větraném prostředí – v rozpálené místnosti, tělocvičně, autě, ale i při fyzické námaze ve vedru. Tělo se snaží ochladit potem, jenže když nestíhá, přidá se dehydratace a stav se rychle zhorší. Projevuje se slabostí, závratěmi, nevolností, zrychleným tepem a dýcháním, svalovými křečemi a zvýšenou teplotou. Právě proto bývá úpal záludnější než úžeh – člověka zaskočí i ve stínu nebo v bytě.
Kdo je nejvíc ohrožený
Přehřátí si nevybírá, ale některé skupiny to schytají snáz a s vážnějšími následky. Zvlášť opatrní by měli být:
- Kojenci, batolata a malé děti – mají méně vyvinutou termoregulaci a rychleji ztrácejí tekutiny.
- Senioři – často méně pociťují žízeň a hůř se přizpůsobují teplotním výkyvům.
- Lidé s onemocněním srdce a cév, s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou.
- Těhotné ženy a lidé se sníženou imunitou nebo právě probíhajícím onemocněním.
- Kdokoli, kdo se ve vedru fyzicky namáhá – sportovci, lidé pracující venku, ale i nadšenci na zahradě.
Roli hrají i zdánlivé maličkosti: nedostatek tekutin, těsné a tmavé oblečení, nadváha nebo užívání některých léků (třeba na odvodnění), které samy o sobě zvyšují riziko dehydratace.
Jak přehřátí poznat včas
Klíč je zachytit varovné signály dřív, než se stav zvrhne. Tělo obvykle hlásí problém postupně – nejdřív jemně, pak naléhavěji. Zpozornět byste měli, když se objeví:
- bolest hlavy, závrať nebo pocit na omdlení,
- nevolnost, případně zvracení,
- slabost, únava a malátnost, které neodpovídají námaze,
- svalové křeče, hlavně v nohách a břiše,
- zrychlený tep a dýchání,
- zvýšená teplota, zarudlá a horká kůže,
- zmatenost nebo dezorientace – to už je vážný signál.
Zrádné je, že pokročilé přehřátí může doprovázet i zástava pocení: kůže je najednou horká a suchá místo zpocené. To rozhodně není známka toho, že se stav lepší – naopak, tělo přestává zvládat chlazení a je nejvyšší čas jednat.
Kdy volat záchrannou službu
Většinu lehčích případů zvládnete doma. Existují ale situace, kdy se neváhá a rovnou vytáčí 155 (zdravotnická záchranná služba) nebo 112. Jsou to:
- porucha vědomí, mdloby nebo bezvědomí,
- zmatenost, dezorientace, nesouvislá řeč nebo křeče,
- velmi vysoká tělesná teplota, která neklesá,
- horká a suchá kůže se zástavou pocení,
- opakované zvracení, kdy nejde doplňovat tekutiny,
- jakékoli zhoršování stavu u dítěte, seniora nebo těhotné.
Do příjezdu záchranky postiženého chlaďte a nenechávejte ho samotného. Při bezvědomí a zachovalém dýchání ho uložte do stabilizované polohy na bok.
První pomoc krok za krokem
Protože úpal i úžeh mají skoro stejné příznaky, je i první pomoc v zásadě jednotná. Postupujte v klidu a po krocích:
- Dostaňte člověka z horka. Přesuňte ho do stínu nebo do chladnějšího vnitřního prostoru. Pozor ale na prudce klimatizovanou místnost – velký teplotní skok tělu neprospěje.
- Uvolněte oblečení a uložte ho. Sundejte přebytečné a těsné kusy, nechte ho lehnout a mírně mu podložte nohy.
- Chlaďte tělo. Vlažné až studené obklady na čelo, zátylek, do podpaží a třísel, případně vlažná sprcha. Nesahejte hned po ledu – příliš studená voda může vyvolat šok a stažení cév.
- Doplňujte tekutiny postupně. Ideální je vlažná voda, neperlivá minerálka, slabě slazený čaj nebo iontový nápoj. Po malých doušcích, ne naráz a ne ledové. Pokud člověk zvrací nebo je zmatený, nic mu nedávejte pít a volejte pomoc.
- Ošetřete spálenou kůži. Na spáleniny pomůže chladivý gel nebo panthenolový přípravek.
- Sledujte stav. Pokud se do zhruba půl hodiny nelepší, teplota drží nebo se přidává zmatenost, volejte lékaře.
Jak přehřátí předejít
Prevence je jednoduchá a levná – jen na ni v návalu léta snadno zapomeneme. Pár základních návyků zvládne většinu rizika odbourat.
Hlídejte pitný režim
V horku tělo ztrácí vodu i minerály mnohem rychleji, a žízeň přitom přichází se zpožděním – když ji cítíte, už jste často mírně dehydrovaní. Orientačně počítejte s příjmem kolem dvou až dvou a půl litru tekutin denně, a při teplotách nad třicet stupňů nebo při námaze i víc. Nejlepší je obyčejná voda a neperlivá minerálka; kávě, silně slazeným a alkoholickým nápojům se ve vedru vyhněte, tělo spíš odvodňují. U dětí a seniorů platí zlaté pravidlo nabízet pití aktivně a pravidelně, ne čekat, až si řeknou.
Vyhněte se slunci v nejsilnějších hodinách
Nejostřejší slunce máme zhruba mezi jedenáctou a třetí hodinou odpolední – právě tehdy je rozumné přesunout se do stínu nebo dovnitř. Když už venku být musíte, sáhněte po vzdušné pokrývce hlavy, lehkém a světlém oblečení z přírodních materiálů, slunečních brýlích a opalovacím krému. Fyzicky náročnější práci i sport si naplánujte na ráno nebo podvečer.
Udržte chládek doma
Přehřát se dá i ve vlastním bytě, obzvlášť v posledním patře nebo v panelu. Základ je větrat brzy ráno a pozdě večer, přes den naopak okna zavřít a zatáhnout žaluzie či rolety na osluněné straně. Kdo chce jít do hloubky a přitom nešponovat účet za elektřinu, najde konkrétní tipy v našem článku o tom, jak si poradit s teplem i vedrem doma. Osvěžení mimochodem výborně obstará i voda zvenčí – plavání ochladí tělo a přitom nezatíží klouby.
A hlavně: v horkých dnech myslete jeden na druhého. Zkontrolovat staršího souseda, jestli pije, nebo nikdy nenechat dítě ani zvíře byť na chvilku v zaparkovaném autě – to jsou drobnosti, které zachraňují zdraví. Připravená a všímavá domácnost zvládne vlnu veder mnohem líp; ostatně stejnou logiku má i náš checklist pro domácnost na výkyvy počasí.
Časté otázky
Jaký je vlastně rozdíl mezi úpalem a úžehem?
Úžeh vzniká z přímého slunce na nechráněnou hlavu a krk – jde hlavně o přehřátí hlavy a mozku. Úpal je celkové přehřátí těla z okolního horka a může nastat i bez slunce, třeba v rozpálené místnosti nebo autě. Příznaky i první pomoc jsou u obou v podstatě stejné, liší se hlavně příčina a tím i prevence.
Za jak dlouho se přehřátí projeví?
Někdy velmi rychle – při úžehu stačí i pár hodin na ostrém slunci bez pokrývky hlavy, u úpalu záleží na teplotě, vlhkosti a námaze. Právě proto je důležité sledovat první signály jako bolest hlavy, malátnost nebo nevolnost a nečekat, až se stav zhorší.
Můžu při přehřátí pít ledovou vodu?
Raději ne. Ledové nápoje mohou vyvolat prudké stažení cév a někdy i křeče. Vhodnější je vlažná až mírně chladná neperlivá voda nebo minerálka, kterou popíjíte po menších doušcích. Cílem je tělo ochladit postupně, ne šokovat ho.
Kdy mám u přehřátí volat záchranku?
Vždy při poruše vědomí, zmatenosti, křečích, opakovaném zvracení nebo velmi vysoké teplotě, která neklesá. Varovným signálem je i horká suchá kůže, kdy člověk přestane pocit. V těchto případech volejte 155 nebo 112 a do příjezdu pomoci postiženého chlaďte.
Jak poznám dehydrataci u dítěte nebo seniora?
Pozor na suché rty a jazyk, sníženou tvorbu moči (a její tmavší barvu), únavu, podrážděnost nebo zmatenost. U dětí a seniorů je nejlepší prevencí pití nabízet aktivně a pravidelně, protože pocit žízně u nich bývá utlumený a snadno ho přehlédnou.
Horko není jediné letní riziko na zahradě. Koncem léta přibývá i vos a sršňů – přečtěte si, jak se bránit bodnutí a kdy po něm volat 155.
