Když se vám po dvou a půl letech rozbije pračka, stojíte před rozhodnutím, které zná skoro každá domácnost: zaplatit servisní výjezd a opravu, u které nikdo nezaručí, že za půl roku nepřijde další porucha — nebo koupit novou a mít klid. Evropská pravidla, která měla tohle rozhodování posunout ve prospěch opravy, měla v Česku začít platit 31. července 2026. Zákon, který je má do českého práva přenést, ale k dnešnímu dni pořád leží ve Sněmovně.
Protože se o „právu na opravu“ psalo od ledna jako o hotové věci, stojí za to si srovnat, co se skutečně chystá, co se odkládá — a hlavně co už dnes platí a většina lidí to nevyužívá.
Co mělo od konce července začít platit
Základem je směrnice Evropské unie 2024/1799 o společných pravidlech podporujících opravy zboží, přijatá 13. června 2024. Členské státy ji měly promítnout do svých zákonů právě do 31. července 2026. Přináší tři věci, které v českém právu zatím nemají obdobu.
Povinnost výrobce opravit i po skončení reklamační doby. Dnes končí vaše práva zpravidla po dvou letech a dál jste odkázáni na dobrou vůli servisu. Podle směrnice má výrobce na žádost spotřebitele opravit zboží, na které se vztahují požadavky na opravitelnost podle unijních předpisů — tedy pračky, myčky, chladničky, televizory a monitory, vysavače, mobily a tablety, svářečky, servery nebo lehké dopravní prostředky s vestavěnou baterií. Oprava má být bezplatná, nebo za „přiměřenou cenu“, tedy takovou, která od opravy neodradí. Jak dlouho po koupi tahle povinnost trvá, směrnice sama jednotně nestanoví; navazuje na lhůty v jednotlivých předpisech o ekodesignu, takže se to podle typu výrobku liší.
Prodloužení odpovědnosti o dvanáct měsíců. Tohle je ta část, ze které se na řadě webů stala hlavička ve smyslu „Češi dostanou tři roky záruky místo dvou“. Formulováno takhle je to zavádějící. Základní doba zůstává čtyřiadvacet měsíců. Rok navíc dostanete jen tehdy, když si při reklamaci zvolíte opravu a ta proběhne. Když si necháte věc vyměnit za nový kus nebo od smlouvy odstoupíte, žádné prodloužení nepřichází. A právně nejde o „záruku za jakost“, což je v českém právu něco jiného — jde o dobu, po kterou vám prodávající odpovídá za vady.
Evropský informační formulář o opravě. Standardizovaný dokument, který vám opravář na žádost vystaví zdarma; zpoplatnit může jen samotnou diagnostiku vady, pokud je pro vyčíslení ceny nutná. Uvádí, kdo opravu provede, jakou vadu řeší, jaká je cena nebo způsob jejího výpočtu, jak dlouho oprava potrvá, jestli dostanete náhradní zařízení a kde věc předáte. Klíčové je, že cena a podmínky ve formuláři platí nejméně třicet dní — nabídky od různých servisů se tak dají poprvé srovnat vedle sebe, podobně jako se srovnávají položky na faktuře řádek po řádku.
Součástí balíčku je i celoevropská online platforma pro vyhledávání opravářů, kterou zřizuje Evropská komise a která má mít národní sekce. Ta má být v provozu až od 31. července 2027, tedy o rok později než zbytek pravidel.
Kde to v Česku uvázlo
Stav k 21. červenci 2026.
Transpozici má na starosti vládní návrh zákona o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku, ve Sněmovně vedený jako sněmovní tisk 62. Vláda ho předložila 11. prosince 2025. Prvním čtením prošel 25. března 2026, hospodářský výbor ho projednal v dubnu a v květnu, druhé čtení proběhlo 24. června 2026 včetně podrobné rozpravy a pozměňovacích návrhů.
A tam to zatím skončilo. Třetí čtení dosud neproběhlo a podle údajů z Poslanecké sněmovny je další projednávání možné od 11. července 2026. I kdyby Sněmovna zákon schválila okamžitě, čeká ho ještě Senát s třicetidenní lhůtou, podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů. Stihnout to všechno do konce července je fakticky vyloučeno.
Prakticky to znamená dvě věci. Zaprvé: Česko s velkou pravděpodobností zmešká transpoziční lhůtu, což bývá začátek řízení o porušení povinnosti ze strany Evropské komise. Zadruhé — a to je pro vás podstatnější — směrnice sama vám vůči prodejci ani výrobci nezakládá nárok, kterého byste se mohli domáhat. Směrnice zavazuje stát, aby přijal zákon; dokud ho nepřijme, nemůžete jí v reklamačním sporu s obchodem argumentovat. Až do účinnosti českého zákona platí to, co platí dnes.
Co platí už teď a spousta lidí to nevyužije
Stávající česká pravidla jsou přitom silnější, než si většina lidí myslí. Stojí na třech číslech.
Dvacet čtyři měsíců. Podle § 2165 odst. 1 občanského zákoníku můžete vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí. Nejde o „záruku“ v tom smyslu, že by věc musela fungovat, ať se stane cokoli — musí jít o vadu, kterou měla věc už při převzetí, ne o vadu způsobenou vámi nebo běžným opotřebením. U použitého zboží se navíc dá doba zkrátit až na dvanáct měsíců (§ 2168 občanského zákoníku). A jeden bonus, na který se často zapomíná: vytknete-li vadu oprávněně, dvouletá lhůta podle § 2165 odst. 4 neběží po dobu, po kterou věc kvůli vadě nemůžete užívat — reklamace vám ji tedy neukrajuje.
Dvanáct měsíců domněnky. Tohle je nejcennější a nejméně známé pravidlo. Projeví-li se vada do jednoho roku od převzetí, má se podle § 2161 odst. 5 občanského zákoníku za to, že věc byla vadná už při převzetí. Důkazní břemeno je tedy na prodávajícím: to on musí prokázat, že jste spotřebič poškodili, ne vy, že jste ho nepoškodili. Do ledna 2023 byla tahle lhůta jen šestiměsíční, novelou č. 374/2022 Sb. se prodloužila na dvojnásobek.
Třicet dnů. Prodávající musí reklamaci vyřídit nejpozději do třiceti dnů ode dne následujícího po jejím uplatnění — vyplývá to z § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele. Prodloužit se dá jen dohodou s vámi, ne jednostranným oznámením, že „servis má zpoždění“. Padne-li konec lhůty na víkend nebo svátek, končí nejbližší následující pracovní den. Marné uplynutí třiceti dnů je samostatný důvod k odstoupení od smlouvy, i kdyby vada sama o sobě k odstoupení neopravňovala.
Náhradní díly, na které máte nárok už dnes
Zatímco právo na opravu čeká na zákon, povinnost výrobců držet náhradní díly platí v Evropské unii už několik let — vyplývá z nařízení o ekodesignu a je vymahatelná bez ohledu na sněmovní tisk 62. U velkých spotřebičů platí od 1. března 2021.
- Pračky a pračky se sušičkou (nařízení 2019/2023): náhradní díly nejméně 10 let po uvedení posledního kusu modelu na trh. Motory, čerpadla, tlumiče, ložiska bubnu, topná tělesa, hadice, elektronika a řídicí desky jsou dostupné profesionálním opravářům; dveře, panty, těsnění, zámek dvířek a plastové příslušenství typu zásobníku na prací prostředek si může objednat kdokoli.
- Myčky nádobí (nařízení 2019/2022): nejméně 7 let u dílů pro profesionální opraváře, 10 let u dílů dostupných komukoli — panty a těsnění dvířek, ostřikovací ramena, filtry, vnitřní koše a víka.
- Chladničky a mrazáky (nařízení 2019/2019): termostaty, čidla, řídicí desky a světelné zdroje nejméně 7 let, kliky, panty, police a koše rovněž 7 let — a těsnění dveří dokonce 10 let. To je dobrá zpráva pro každého, komu mrazák drží zásoby na celou zimu: netěsnící dvířka bývají nejčastější příčinou toho, že spotřebič najednou žere dvojnásobek elektřiny.
- Chytré telefony a tablety (nařízení 2023/1670, použitelné od 20. června 2025): náhradní díly nejméně 7 let po ukončení prodeje modelu, aktualizace operačního systému nejméně 5 let, baterie musí zvládnout alespoň 800 nabíjecích cyklů se zachováním minimálně 80 % původní kapacity.
U všech velkých spotřebičů platí, že objednaný díl musí dorazit do 15 pracovních dnů. U telefonů je lhůta 5 pracovních dnů v prvních pěti letech a 10 pracovních dnů v šestém a sedmém roce. Když vám tedy servis tvrdí, že „na díl se čeká, výrobce ho už nedělá“, u modelu starého pět let to zpravidla neodpovídá právnímu stavu — a stojí za to se zeptat konkrétně, kdy byl model stažen z prodeje. U telefonů a jejich servisu je tenhle argument obzvlášť užitečný.
Jak postupovat, když chcete opravu prosadit
Několik věcí si můžete pohlídat sami, bez ohledu na to, kdy Sněmovna zákon doprojedná.
Reklamaci uplatněte písemně a nechte si potvrzení. Prodávající je povinen vydat vám potvrzení o tom, kdy jste reklamaci uplatnili, co je jejím obsahem a jaký způsob vyřízení požadujete. Bez toho se špatně počítá třicetidenní lhůta.
Zvolte si způsob vyřízení. Podle § 2169 odst. 1 občanského zákoníku si u vytknuté vady vybíráte vy, jestli chcete opravu, nebo dodání nové věci. Prodávající může vaši volbu odmítnout jen tehdy, je-li zvolený způsob nemožný nebo ve srovnání s tím druhým nepřiměřeně nákladný — posuzuje se přitom význam vady a hodnota, kterou by věc měla bez vady. Právě tady se po nabytí účinnosti nového zákona vyplatí volit opravu, protože přinese rok navíc.
Nechte si udělat nabídku opravy písemně. Ještě než přijde evropský formulář, můžete po servisu chtít rozpis: cena práce, cena dílu, doprava, doba opravy. Rozdíly mezi autorizovaným a nezávislým servisem bývají u stejné vady výrazné.
Neopravitelnost si nechte doložit. Věta „to se nevyplatí opravovat“ není odborný posudek. U spotřebiče v reklamační době má prodávající povinnost vadu odstranit, ne vás přesvědčit ke koupi nového — odmítnout to smí jen tehdy, je-li odstranění vady nemožné nebo nepřiměřeně nákladné (§ 2169 odst. 3 občanského zákoníku).
Když neuspějete, obraťte se na ČOI. Česká obchodní inspekce vede mimosoudní řešení spotřebitelských sporů zdarma. Prodávající se musí do patnácti pracovních dnů vyjádřit a poskytnout součinnost, jinak mu hrozí pokuta. ČOI ale spor nerozhoduje autoritativně — výsledkem je buď dohoda, nebo konstatování, že se jí nepodařilo dosáhnout.
Vyplatí se na nová pravidla čekat?
Podle údajů, které opakovaně uvádí Evropský parlament, by 77 % obyvatel Unie svůj výrobek raději opravilo než vyhodilo — jenže nakonec ho vyhodí, protože oprava je drahá nebo nedostupná. Odhadovaná ztráta na straně spotřebitelů se pohybuje kolem 12 miliard eur ročně, ekologický účet je 30 milionů tun spotřebovaných surovin a zhruba 35 milionů tun odpadu.
Nová pravidla tuhle rovnici mění, ale ne zázračně: „přiměřená cena“ opravy pořád může být vyšší, než za kolik pořídíte nový základní model. Reálný přínos je jinde — v tom, že se konečně dozvíte cenu předem, závazně a srovnatelně, a že se výrobce nebude moct schovat za to, že opravu neprovádí. Do té doby máte v ruce dvouletou lhůtu, roční domněnku vady a povinnost výrobce držet náhradní díly. To není málo — jen to většina lidí nevyužije.
Časté dotazy
Platí právo na opravu od 31. července 2026 i v Česku?
Nikoli. Směrnice sice členským státům ukládá promítnout ji do národního práva do 31. července 2026, ale český zákon (sněmovní tisk 62) k polovině července 2026 neprošel ani třetím čtením ve Sněmovně. Do jeho účinnosti se vůči prodejci ani výrobci nemůžete nových práv domáhat.
Dostanu opravdu tři roky záruky místo dvou?
Ne plošně. Základní doba pro uplatnění práv z vad zůstane 24 měsíců. Dvanáct měsíců navíc dostanete jen v případě, že si při reklamaci zvolíte opravu — a až poté, co nový zákon nabude účinnosti. Při výměně za nový kus ani při odstoupení od smlouvy se nic neprodlužuje.
Co když mi servis řekne, že náhradní díl už neexistuje?
Zeptejte se, kdy byl model stažen z prodeje. U praček musí být díly dostupné 10 let od uvedení posledního kusu na trh, u myček a chladniček 7 až 10 let podle typu dílu, u telefonů 7 let. Pokud lhůta ještě běží, má výrobce povinnost díl dodat, a to do 15 pracovních dnů (u telefonů do 5, resp. 10).
Musím reklamaci vyřídit u prodejce, nebo mohu jít rovnou do servisu?
Práva z vadného plnění uplatňujete u prodávajícího, u kterého jste věc koupili. Autorizovaný servis může být určen jako místo opravy, ale odpovědnost za vyřízení do 30 dnů nese prodávající. Pokud vás obchod odkáže na servis a ten věc nevyřídí včas, lhůta tím nepřestává běžet.
Vztahuje se právo na opravu i na zboží koupené před účinností zákona?
Povinnost výrobce opravit výrobek se váže na výrobek, ne na datum nákupu, takže by měla dopadnout i na starší kusy spadající do vyjmenovaných kategorií. Prodloužení odpovědnosti o dvanáct měsíců se ale podle čl. 21 směrnice nevztahuje na kupní smlouvy uzavřené před 31. červencem 2026 — u dřívějších nákupů se tedy neuplatní.
