Bydlení

Plastové nádoby na jídlo: značky na dně, mikrovlnka a myčka

Kuchyňská linka s několika plastovými krabičkami na jídlo, víčky a sklenicí vody v odpoledním světle
📑 Obsah článku
  1. Dvě různé skupiny značek na jednom dně
  2. Sklenice s vidličkou: co znamená
  3. Čísla v trojúhelníku: pozor, nejde o bezpečnost
  4. Jak to vypadá v praxi: tři krabičky z jedné police
  5. Mikrovlnka: co hledat a čeho se vyvarovat
  6. Myčka: teplota a čas dělají svoje
  7. Kdy krabičku vyhodit
  8. Proč výrobci hlídají přenos látek z plastu
  9. Co si všímat při nákupu nových nádob
  10. Rychlý postup před prvním použitím
  11. Časté otázky
  12. Je nádoba s číslem 5 vždy vhodná do mikrovlnky?
  13. Musí mít každá nádoba na jídlo symbol sklenice s vidličkou?
  14. Můžu krabičku od hotového jídla použít znovu?
  15. Jak poznám, že krabička doslouží?
  16. Patří vyřazená krabička do plastů?

Krabičky na svačiny, obědy a zbytky z večeře máte doma skoro jistě. Na dně mají trojúhelník s číslem, někdy obrázek sklenice s vidličkou, někdy vlnky nebo talíře. Co z toho je varování, co doporučení a co jen údaj pro recyklaci? Tady je rozlišení, které se hodí, než krabičku příště strčíte do mikrovlnky nebo do myčky.

Dvě různé skupiny značek na jednom dně

Na plastové nádobě se obvykle potkávají dva světy, které spolu nesouvisejí. První se týká bezpečnosti při styku s jídlem. Druhý se týká třídění odpadu. Když je nebudete míchat, většina záhad zmizí.

  • Sklenice a vidlička říká, že materiál je určený pro styk s potravinami.
  • Trojúhelník z šipek s číslem říká, z jakého plastu je nádoba vyrobená, aby se dal správně vytřídit.
  • Piktogramy pro mikrovlnku, myčku nebo mrazák jsou informace od výrobce, jak s konkrétním výrobkem zacházet.

Sklenice s vidličkou: co znamená

Pravidla pro materiály, které přicházejí do styku s potravinami, stanovuje v Evropské unii rámcové nařízení č. 1935/2004. Podle jeho článku 3 musí být takové materiály vyrobené tak, aby za běžného nebo předvídatelného používání nepřecházely do jídla látky v množství, které by mohlo ohrozit zdraví, nepřijatelně změnit složení potraviny nebo zhoršit její chuť, vůni a vzhled.

Označování upravuje článek 15. Výrobek, který ještě nepřišel do styku s jídlem, má být označený slovy „pro styk s potravinami“, případně konkrétním určením (například „na víno“ nebo „na kávovar“), anebo právě symbolem sklenice s vidličkou. Označení se nevyžaduje u předmětů, které jsou svým tvarem jasně určené pro jídlo. U hrnku nebo vidličky tedy značku hledat nemusíte. U plastové nádoby, která vypadá jako krabička, ale je třeba na hračky nebo šroubky, ji hledat máte.

Praktický závěr: symbol sklenice s vidličkou je dobrý důvod k důvěře, že nádoba je na jídlo určená. Neříká ale nic o tom, jak vysokou teplotu vydrží, jestli patří do mikrovlnky ani jestli ji můžete dát do myčky. To musí být uvedeno zvlášť.

Čísla v trojúhelníku: pozor, nejde o bezpečnost

Číslo od jedné do sedmi vyjadřuje druh plastu. Podle přehledu recyklačních značek odpovídá jednička PET, dvojka polyetylenu s vysokou hustotou (HDPE), trojka PVC, čtyřka polyetylenu s nízkou hustotou (LDPE), pětka polypropylenu (PP) a šestka polystyrenu (PS). Sedmičkou se označují ostatní plasty. Evropský systém vychází z rozhodnutí Komise 97/129/ES.

Tyto značky slouží k identifikaci materiálu, ne k posouzení bezpečnosti a už vůbec ne k tomu, zda nádobu ohřejete v mikrovlnce. Časté nedorozumění zní: „pětka je v pořádku do mikrovlnky, dvojka ne.“ Číslo samo o sobě takovou záruku nedává. Krabičky z polypropylenu jsou sice běžné, ale to, zda konkrétní výrobek do mikrovlnky patří, rozhoduje výrobce podle jeho složení, tloušťky a víčka.

Detail dna plastové krabičky na jídlo s vylisovanými symboly, nádoba stojí na dřevěné desce
Na dně nádoby se potkávají značky pro styk s jídlem, pro třídění i pro použití.

Jak to vypadá v praxi: tři krabičky z jedné police

Vezměte tři běžné případy. První krabička od svačiny má na dně sklenici s vidličkou, číslo pět, vlnky a talíře. To je nejlepší varianta: víte, že je určená pro jídlo, že s mikrovlnkou i myčkou výrobce počítá, a číslo vám poradí při třídění. Druhá je průhledná nádobka od nakoupeného salátu, na které je jen číslo. Použijte ji na studené jídlo, dokud je čistá a celá, a do mikrovlnky ji nedávejte. Třetí je stará nádoba bez jakéhokoli označení, kterou nepoznáte. U ní nevíte nic, a proto se hodí spíš na suché věci, které s jídlem nesouvisejí, například na šroubky, a ne na svačiny.

Mikrovlnka: co hledat a čeho se vyvarovat

Do mikrovlnné trouby dávejte jen nádoby, u nichž výrobce výslovně uvádí, že jsou pro ni vhodné. Bývá to piktogram s vlnkami nebo věta v návodu či na obalu. Když nic nenajdete, počítejte s tím, že nevíte.

  • Jednorázové obaly z jídla s sebou. Nádobky od hotových jídel jsou obvykle určené na jedno naplnění, ne na opakované ohřívání, pokud výrobce neuvádí opak. Přendejte jídlo na talíř.
  • Tučné a sladké pokrmy. Omáčky s tukem, olej nebo zavařenina se ohřejí víc než voda. Stěna nádoby pak zažije vyšší teplotu, než když ohříváte polévku. Výrobcem uvedená vhodnost platí za předpokladu běžného použití, tedy podle návodu.
  • Víčko. Mnoho krabiček je do mikrovlnky určeno jen bez víčka nebo s odklopeným víčkem. Zavřená nádoba může navíc zadržovat páru, proto sledujte pokyny na víčku.
  • Nádoba s poškozeným povrchem. Po deformaci, zabarvení nebo popraskání do mikrovlnky nepatří.

Když si nejste jistí, sáhněte po skle nebo keramice bez kovových ozdob. Je to nejjednodušší řešení a nemusíte nad ničím přemýšlet.

Myčka: teplota a čas dělají svoje

Piktogram myčky (talíře a kapky) znamená, že výrobce s mytím ve stroji počítá. Bez něj je bezpečnější mýt ručně vlažnou vodou, hlavně u tenkostěnných krabiček a u víček s těsněním. Ve stroji jsou totiž nádoby vystavené horké vodě, prostředku i sušení, a to opakovaně.

  • Při ukládání do myčky se řiďte pokyny výrobce nádoby i výrobce myčky, nic univerzálního neplatí. Lehké krabičky se navíc mohou při proudu vody převrátit a nabrat vodu.
  • Víčka s gumovým těsněním si občas vyžadují ruční umytí, aby se pod těsněním nedržela vlhkost a zápach.
  • Když nádoba po několika cyklech změní tvar, zmatní nebo zapáchá, vyřaďte ji.

Kdy krabičku vyhodit

Žádný zákon neurčuje, po kolika letech plastová nádoba doslouží. Rozhodovat má stav. Jako praktické pravidlo, ne jako zákonný limit, se hodí tyto varovné signály:

  • hluboké škrábance nebo praskliny, zejména uvnitř,
  • deformace dna nebo stěn po ohřevu či po myčce,
  • trvalé zabarvení nebo zápach, který nezmizí ani po důkladném umytí,
  • lepkavý, matný nebo drolivý povrch,
  • víčko, které přestalo těsnit.

Rámcové nařízení vychází z toho, že výrobek musí být bezpečný při běžném a předvídatelném použití. Když s ním zacházíte jinak, než výrobce uvádí, nebo je poškozený, tento předpoklad už nemusí platit.

Proč výrobci hlídají přenos látek z plastu

Pro plastové materiály platí samostatné nařízení č. 10/2011. Jeho článek 12 stanoví celkový limit migrace: plastový materiál nesmí do simulantů potravin uvolnit více než 10 miligramů látek na čtvereční decimetr plochy, která přichází do styku s jídlem. Pro potraviny určené kojencům a malým dětem platí samostatný limit 60 miligramů na kilogram simulantu. Testování probíhá v laboratoři za předem daných podmínek, které mají odpovídat zamýšlenému použití. Právě proto je tak důležité držet se návodu: výrobce ověřoval vlastnosti pro určité použití, ne pro jakékoli.

Co si všímat při nákupu nových nádob

Při výběru se vyplatí otočit krabičku a přečíst si vše, co je na dně a na obalu. Kromě symbolu pro styk s jídlem hledejte jméno a adresu výrobce nebo dovozce, protože podle článku 15 nařízení č. 1935/2004 patří k povinným údajům. Sadu s několika velikostmi a víčky, která do sebe zapadají, oceníte při skladování. Vyhněte se nádobám bez jakéhokoli označení a bez uvedeného výrobce, i když jsou levné. Kolik jich doma potřebujete, spočítejte podle toho, co v nich nosíte a kolik jídla ohříváte, a ne podle velikosti balení.

Otevřená myčka nádobí s plastovými krabičkami a víčky v horním koši
U mytí ve stroji rozhoduje pokyn výrobce konkrétní nádoby.

Rychlý postup před prvním použitím

  1. Otočte nádobu a najděte sklenici s vidličkou nebo označení pro styk s jídlem.
  2. Podívejte se, jestli je uvedená mikrovlnka a myčka. Pokud ne, používejte nádobu jen na studené jídlo a myjte ručně.
  3. Trojúhelník s číslem berte jen jako pokyn k třídění.
  4. Jednorázové obaly nepoužívejte opakovaně k ohřevu.
  5. Poškozenou nádobu vyřaďte a vytřiďte podle místních pravidel.

Časté otázky

Je nádoba s číslem 5 vždy vhodná do mikrovlnky?

Ne. Číslo označuje druh plastu pro účely třídění. O tom, zda výrobek zvládne mikrovlnné ohřívání, rozhoduje výrobce a měl by to uvést na dně, na obalu nebo v návodu.

Musí mít každá nádoba na jídlo symbol sklenice s vidličkou?

Ne. Podle článku 15 nařízení č. 1935/2004 se označení nevyžaduje u předmětů, které jsou svým tvarem zjevně určené k jídlu. U nádob, kde to není zřejmé, má být symbol nebo slova „pro styk s potravinami“ uvedeno.

Můžu krabičku od hotového jídla použít znovu?

Na studené jídlo ano, pokud je nepoškozená a čistá. Na opakovaný ohřev ji raději nepoužívejte, jednorázové obaly na to obvykle nejsou určené. Vhodnost vždy posuzuje výrobce.

Jak poznám, že krabička doslouží?

Hlídejte hluboké škrábance, deformace, zápach a zabarvení, které nejdou odstranit, a nedovírající víčko. Pevný časový limit neexistuje.

Patří vyřazená krabička do plastů?

Většinou ano, když je čistá, ale pravidla se liší podle obce. Ověřte je na webu obce nebo svozové firmy.

David Kučera
Autor článku

David Kučera

Finanční poradce a blogger. Specializuje se na osobní finance a úspory.

Všechny články autora