Interim management je fenoménem moderního podnikání, který nabízí organizacím flexibilní řešení v doba výjimečných výzev. Jde o angažování zkušeného manažera na omezenou dobu s konkrétním mandátem a jasně stanoveným cílem. Na rozdíl od tradičních přístupů tedy nejde pouze o poradenství nebo běžné zaměstnanecké vztahy, ale o něco mezi tím – praktické vedení zaměřené na dosažení konkrétních výsledků.
Odkud se interim management vzal
Obor interim managementu se zrodil v 70. letech 20. století v Nizozemí jako praktické řešení na dlouhé výpovědní lhůty manažerů a vysoká odstupná, která byla v té zemi běžná. Najednou si firmy mohly pronajmout zkušeného vedoucího pracovníka na dobu určitou a konkrétní projekt bez dlouhodobého závazku.
V 80. letech se metoda postupně rozšířila po západní Evropě a stala se standardním nástrojem pro řešení personálních výpadků a projektů vyžadujících specializované znalosti. Německo si interim management přálo po roce 1989, kdy muselo řešit privatizaci a restrukturalizaci tisíců státních podniků – interim manažeři se ukázali jako ideální řešení pro dočasné vedení těchto organizací.
Zajímavé je, že v Británii dnes interim management představuje přibližně 20% všech manažerských pozic. Ve Francii se průrazil i přes restriktivní pracovní legislativu a v posledních letech tam zaznamenává dvouciferný růst.
V České republice je interim management relativně novým jevem. Česká asociace interim managementu (CAIM) vznikla až v roce 2010, což vypovídá o tom, že jde o oblast, která se zde teprve rozvíjí. V 90. letech 20. století sice nadnárodní korporace začaly tento model zavádět i ve střední a východní Evropě, ale pro lokální trh jde o poměrně novou praxi.
Co interim manager dělá
Interim manažer není konzultant v tradičním smyslu slova. Konzultant dává rady a doporučení, interim manažer ale přebírá výkonnou odpovědnost za konkrétní úkol a sám jej realizuje. Stává se nedílnou součástí managementu na dobu určitou a nese plnou zodpovědnost za dosažení stanovených cílů.
Interim manažeři mají obvykle manažerské zkušenosti z více organizací, často mají odborné znalosti v konkrétní oblasti – například ve financích, personalistice, nákupu, řízení kvality nebo právních agendách. Jsou to lidé, kteří mají zkušenosti s řízením změnových projektů a viděli různé průmyslové sektory a firemní kultury.
Tři základní kategorie interim managementu
Interim management není jednotné řešení – dělí se na tři odlišné typy podle toho, jakou situaci řeší.
Substituční interim management vstupuje do hry, když najednou odejde klíčový manažer – ať už dlouhodobě nemocný, na mateřské dovolené nebo rozhodne se změnit práci. Interim manažer dočasně převezme jeho pozici a zajistí kontinuitu. Výhodou je, že se může zapojit prakticky okamžitě bez dlouhé adaptační doby, kterou by běžný kandidát potřeboval.
Projektový interim management se využívá, když firma řeší specializovaný nebo náročný projekt, pro který nemá dostatečné vnitřní kapacity nebo odborné znalosti. Příklady zahrnují expanzi na nové trhy, uvedení nového produktu, zavedení komplexních IT systémů nebo procesní inovace.
Změnový a krizový interim management se nasazuje v situacích, kdy je společnost v krizi nebo potřebuje zásadní transformaci. Jde o finanční nestabilitu, ztrátu klíčových zákazníků, potřebu restrukturalizace nebo přípravu na prodej či fúzi. Interim manažer v těchto případech plní roli řídícího „hasiče“, který stabilizuje situaci a připraví firmu na další kroky.
Praktické situace, kde se interim management používá
V praxi se interim management objevuje v různorodých situacích. Když firma čelí krizovému stavu – finanční problémy, ztráta zákazníků, problém s dodavatelským řetězcem – interim manažer je přivolán k rychlé stabilizaci a zavedení krizového plánu.
Transformace a řízení změn jsou dalšími typickými oblastmi. Reorganizace oddělení, fúze s jinou firmou, zavádění nových technologií nebo změna obchodního modelu – to vše vyžaduje silné vedení, které není zatíženo vnitřní politikou.
Pomocí interim manažerů se také zajišťuje mentoring interních týmů. Nejde jen o řízení, ale také o předávání zkušeností a posilování dovedností stávajících zaměstnanců, kteří si interimního manažera berou jako kouče.
Součástí je i rychlá expanze – když se firma přesunuje na nové území nebo segment, interim manažer pomáhá řídit tento růst bez ztráty kvality vedení.
Výhody interim managementu
Hlavní výhoda je rychlost. Interim manažer nastoupí během dní, ne týdnů nebo měsíců. Neprochází tradiční adaptační fází, kterou by obvyklý zaměstnanec absolvoval.
Nezávislý a objektivní pohled je další zásadní benefit. Interim manažer není zatížen vnitřními vztahy, politikou nebo historií firmy. Může proto implementovat rozhodnutí, která by interní vedoucí nemohli bez rizika pro jejich pozici navrhnout nebo prosazovat.
Bohaté zkušenosti z různých organizací přinášejí do firmy osvědčené postupy z jiných průmyslů a prostředí. To může být transformační pro způsob, jakým firma pracuje.
Efektivita a autoritativnost – interim manažer operuje mimo tradiční hierarchii, má přímý přístup k vrcholnému vedení a mandát dělat rozhodnutí bez zbytečné byrokracie.
Další výhoda je flexibilita v nákladech. Zatímco hodinářské sazby interim manažerů mohou na první pohled vypadat vysoké, je třeba vzít v úvahu, že v jejich ceně nejsou zahrnuty dovolené, odvody, vánoční bonusy, služební auto nebo jiné benefity, které stojí běžné zaměstnance. Navíc, výpovědní lhůta interim manažera je obvykle 30 dní, zatímco běžného zaměstnance může být podstatně delší.
Interim manažer vs. konzultant vs. běžný zaměstnanec
Je důležité pochopit, co interim managementa odlišuje od příbuzných modelů.
Konzultant vám dá rady a doporučení. Interim manažer řídí a realizuje – přebírá vedoucí funkci s plnou zodpovědností.
Běžný zaměstnanec je součástí organizace dlouhodobě, roste s ní a je integrován do její kultury. Interim manažer přichází s jasně vymezený mandátem a jasným časovým rámcem – cíl splnit a odejít.
Interim manažer je v podstatě externí vedoucí pracovník na služby, který je bez dlouhodobého závazku.
Praktické příklady
V realitě se interim manažer uplatňuje například v případě výrobní společnosti, která čelí finančním potížím. Interim manažer by mohl vést restrukturalizaci prodejního oddělení, optimalizovat náklady a během 9 měsíců ji stabilizovat. Výsledkem pak může být zlepšení finančního stavu o miliony korun.
Nebo se jedná o situaci, kdy startupový tým potřebuje operativního vedoucího kvůli expanzi do nového regionu, ale nemůže si dovolit vysokou cenu stálého zaměstnance. Interim manažer může překlenout tuto dobu.
Cena za službu
Náklady se liší v závislosti na oblasti odbornosti, délce projektu, místě působení a úrovni zkušeností. Sazby se obvykle pohybují na denní, měsíční nebo projektové bázi. Příklady se pohybují od několika stovek do několika tisíc korun za den, měsíčně pak v řádech desítek tisíc.
Při vyhodnocování cenou je však důležité brát v úvahu celkové náklady. Plat interního zaměstnance za 100 000 Kč hrubě stojí firmu skutečně okolo 160–180 tisíc Kč měsíčně po přičtení odvodů, služebního auta, počítače a dalších nákladů. Interim manažer na stejné úrovni bude stát 160 tisíc Kč plus DPH, nic víc – bez dalších skrytých nákladů.
Otázky pro firmu, která zvažuje interim management
Když si firma uvědomí, že by mohla interim managementa potřebovat, měla by si položit několik otázek. Jaké jsou konkrétní cíle, které chci dosáhnout? Jaké znalosti a dovednosti potřebuji? Jak dlouho trvá projekt? Jaké je mé rozpočet?
Odpovědi na tyto otázky by měly vést k výběru správného kandidáta a k realistickému nastavení očekávání.
Záměr do budoucna
Interim management se etabluje jako běžný nástroj moderního podnikání. Firmy se setkávají s rostoucí nejistotou, změnami na trzích a potřebou rychlých transformací. V tomto kontextu interim management nabízí flexibilní a efektivní řešení, jak reagovat na výzvy bez investice do dlouhodobého zaměstnání.
V České republice se ještě jedná o relativně nový fenomén, ale trendy z ostatní Evropy naznačují, že jeho důležitost bude stoupat. Firmy, které si zvyknou na tuto formu vedení, mohou získat konkurenční výhodu v rychlosti a efektivitě, s níž řeší nečekané výzvy.
Zdroj: