Tropický pavilon je uzavřená prosklená krajina, ve které roste sbírka druhů z jiného podnebí. Některé exempláře jsou staré, jiné vzácné a náhradu za ně nelze objednat z katalogu. Zahradníci proto řeší klima jako každodenní práci a v létě, kdy sluneční záření sklem ohřívá vnitřek stavby, je to práce nejnáročnější. Výpadek proudu přitom může přijít z mnoha příčin, například z letní bouřky, a pavilon na něj musí být připravený.
Co v pavilonu drží klima a co z toho závisí na proudu
Prosklená stavba na přímém slunci se přehřívá rychle, proto se vzduch v létě neustále vyměňuje a ochlazuje. Obvykle to obstarává několik technologií najednou:
- větrací klapky v hřebeni a na bocích, ovládané elektrickými pohony,
- cirkulační ventilátory, které promíchávají vzduch a brání usazování horkých vrstev pod střechou,
- stínicí clony na střeše, jejichž zatahování řídí motory,
- mlžení a zvlhčování, které udržuje vysokou vlhkost vzduchu potřebnou pro tropické druhy,
- čerpadla zavlažování a řídicí počítač s čidly, který všechno koordinuje.
Jak se instalace při výpadku zachová, závisí na konkrétním provedení. Některé pohony mají bezpečnou polohu nebo záložní napájení, jiné zůstanou stát tam, kde je výpadek zastihl. Vyplatí se to zjistit u dodavatele technologie a předem, ne až za horkého odpoledne.
Co se sbírce při výpadku děje
Pod sklem se za slunného dne teplo hromadí rychleji než v běžné budově. Bez ventilace a cirkulace se pod střechou drží horký vzduch a teplota v korunách stromů stoupá. Bez mlžení zároveň klesá vlhkost, na kterou jsou druhy z tropických deštných lesů zvyklé. Suchý a horký vzduch zatěžuje listy nejvíc, přestože rostlinu nemusí poškodit hned. Projevit se mohou až po několika dnech zasychajícími okraji listů nebo jejich opadem.
Čím déle výpadek trvá, tím víc se zvyšuje riziko trvalého poškození choulostivých exemplářů. Přesná mez se liší podle druhu, proto ji zná nejlépe kurátor sbírky. Do plánu záložního napájení se hodí zanést, které druhy jsou nejcitlivější a jak dlouho bez řízeného klimatu vydrží.
Jak spočítat, co má záložní zdroj pokrýt
Zálohovat celý areál není nutné. Začíná se seznamem okruhů, které musí běžet: pohony klapek a clon, ventilátory, mlžení, čerpadla, řídicí systém a nouzové osvětlení. Občerstvení, výstavní expozice a prodejna do seznamu nepatří. Hlavní jistič objektu udává jen horní mez, kterou nelze překročit, a k dimenzování záložního zdroje se nehodí.
Modelový příklad pro menší pavilon si ukážeme na součtu příkonů. Ventilátory mají dohromady 12 kW, mlžení a čerpadla 8 kW, pohony klapek a clon 4 kW a řídicí systém s nouzovým osvětlením 2 kW. Trvalý odběr činí 26 kW. Při účiníku zhruba 0,8 to odpovídá přibližně 33 kVA zdánlivého výkonu. Rozběh motorů je v tomto výpočtu zahrnutý jen jednou, a to rezervou, která zvedá potřebný stroj na zhruba 40 kVA.
Rezerva má svůj důvod. Asynchronní motor si při přímém rozběhu řekne orientačně o pětinásobek až osminásobek běžného příkonu, na vteřinu, možná dvě. Aby rezerva stačila, nesmějí se ventilátory a čerpadla po přepnutí rozbíhat všechna naráz. Řídicí systém je zapíná postupně.
Stroje pro takové použití začínají na 15 kVA, velké komplexy se sbírkami palem potřebují výkony podstatně vyšší.
Zapojení, přepnutí a přistavení předem
Zdroj se připravuje předem. Pokud botanická zahrada nemá vlastní stacionární záložní zdroj, může si na období veder objednat stroj v půjčovně elektrocentrál, která umí propojit stroje do paralelního chodu a připravit je s ATS a regulací napětí AVR. ATS je automatika, která po výpadku sítě sama nastartuje motor a přepne zátěž na generátor, takže se nemusí čekat na příchod obsluhy.
Před sezonou se vyplatí domluvit čtyři věci:
- Kde bude stroj stát a kudy povede kabel do rozvaděče, aby nekřižoval cesty pro návštěvníky.
- Kdo z oprávněných techniků provede připojení do rozvaděče, jak bude vyřešená ochrana proti zpětnému napájení sítě a jak se prověří přepnutí.
- Jak dlouho bude stroj přistaven a kdo odpovídá za doplňování paliva.
- Kdy proběhne zkouška pod zátěží.
Zkouška před vedry ukáže, zda po přepnutí naběhnou ve správném pořadí klapky, clony i mlžení. Objeví se tak chyby v nastavení, které by se jinak projevily až ve chvíli, kdy jde o rostliny.
Palivo a umístění výfuku
Na každou kilowatthodinu padne v naftovém motoru orientačně čtvrt litru až 0,3 litru paliva. Pro odběr 26 kW z příkladu to činí zhruba 6,5 až 8 l za hodinu, tedy asi 156 až 187 l za den nepřetržitého chodu. U vedra, které trvá několik dní, se s palivem počítá předem. Hodí se větší nádrž nebo dohodnuté doplňování.
Odborné zdroje o skleníkovém pěstování uvádějí, že spalovací motory patří mezi zdroje etylenu, plynu, který v uzavřených prostorech poškozuje rostliny. Způsobuje žloutnutí a odumírání listů, opadávání listů a květů i zakrslý růst. Stroj se proto staví na závětrnou stranu, co nejdál od větracích klapek a nasávání vzduchu, a výfuk míří od stavby. Před spuštěním stačí ověřit směr větru a polohu otevřených klapek.
